Ikdyž jsme si mysleli, že minulé dvě zimy, kdy sníh opravdu nebyl a počasí připomínalo spíš jarní dny, se letos svezeme při pořádným snowkitingu, si počasí stále dělá co chce. Vsadili jsme tedy na jistotu a začali hledat nějakej pobyt za slušné price v teple.

Bohužel zjištění, že letošní sezonu Čedok přestal nabízet charterový lety do Keni, nás trochu znejistilo. Po několika dnech, kdy jsme čekovali situaci kam letět a hlavně za kolik zjišťujeme nemilou skutečnost, že přes německý cestovky se nedá nic slušnýho sehnat na charterovým letu. Němci prostě nabízí zájezdy jen na linkových spojích -  plno přestupů a hlavně strach ze ztráty nebo zpoždění zavazadel nechceme moc riskovat. Volíme tedy jistotu a přes Exim bookujeme Isla Coche u Venezuely. Druhej den, kdy má dojít k platbě nám ale volají z CK, že ve Venezuele je vyhlášen stav ekonomické nouze a na letišti v Portlamaru nesmí přistávat letadla.

Po následné poradě bookujeme zájezd do Keni jako každý rok, kde jistota windu a znalost místních podmínek vítězí nad letem přes linkové spoje z Německa. Let Mnichov - Amsterdam - Nairobi - Mombasa je sice nekonečnej, ale únava v cílové destinaci záhy mizí po zjištění, že i naše zavazadla dorazila v pořádku.

Na Nyali beach v „našem hotelu“ jede vše podle starého osvědčeného scénáře, vítr každý den, k tomu parádní teplo, horká voda v oceánu, a dokonce po e-mailové korespondenci s vedením hotelu máme připravené i naše pokoje z minulého roku, takže máme pocit, že jsme skoro doma. Jedinou vadou na kráse je následnej odsun zpět do Čech, protože bychom tady v pohodě vydrželi až do jara . . .

Lukáš Vlk (GA kiteboarding CZ team)